Mapa stranek

Historie kláštera založeného s úkolem modlit se za sjednocení slovanských křesťanů

Kostel sv. Kosmy a Damiána v Emauzích (v minulosti též nazýván kaplí sv. Václava)

Před příchodem benediktinů se zde od nepaměti nacházel kostel, který patřil původně pod Vyšehradskou kapitulu, má svatováclavskou tradici: Sv. Václav podle pověsti kostel založil a navštěvoval ho, v 13. století byl farním kostelem.

Slovanští benediktini-hlaholáši přišli z kláštera sv. Kosmy a Damiána (na kopci Ćokovac nad rybářskou osadou Tkon, ostrov Pašman u Biogradu) v roce 1348 do Prahy a svůj klášter si postavili při kostele sv. Kosmy a Damiána.

Mezi dvěma světovými válkami byla připravena z Emauz obnova kláštera na původním místě, odkud přišli. Také v tomto období byl zdejší kostelík upraven pro byzantskou liturgii.

Po roce 1989 byl kostelík znovu opraven a od 13. července 2000 se zde opět konají bohoslužby, které zajišťuje Řecko-katolický exarchát.

Emauzy - Opatství Panny Marie Montserratské a sv. Jeronýma emauzských benediktinů

21. 11. 1347 Karel IV. vydavá v Norimberku zakládací listinu kláštera slovanských benediktinů, předtím získal od svého bývalého vychovatele z Paříže, nyní papeže Klementa VI. povolení založit klášter se slovanskou liturgií. V Dalmácii tehdy byla již 100 let povolena.

29. 3. 1372 na velikonoční pondělí je posvěcen opatský kostel Panny Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů (svatých Cyrila, Metoděje, Vojtěcha a Prokopa), tehdy největší kostel v Praze, za přítomnosti císaře Karla IV. a řady zahraničních arcibiskupů, biskupů a knížat, papež poslal svého legáta.

11. 12. 1378 v noci byla v kostele vystavena rakev s tělem zesnulého zakladatele kláštera císaře Karla IV.

14. 10. 1419 klášter byl ušetřen zničení husity a v následujících letech zde sídlila správa konzistoře pod obojí, došlo zde k jedinému utrakvistickému pokusu o řeholní život.

1593 se klášter opět stává katolickým, ovšem 19. 5. 1635 císař Ferdinand III rozhodl o předání kláštera montserratským benediktinům, dosavadní malá česká komunita odchází na Staré Město ke sv. Mikuláši (kde žili až do zrušení kláštera Josefem II.)

1880 na pozvání arcibiskupa Bedřicha kardinála Schwarzenberga přebírají klášter benediktini nově vzniklé beuronské kongregace, kteří byli vyhnáni ze svého kláštera sv. Martina v Beuronu, opatem je Maurus Wolter, přišli o svátku sv. Josefa

1880 - 1885 Emauzy mateřským klášterem Beuronské kongregace

1885 byl zvolen emauzským opatem Benedikt Sauter (v roce 1887 benediktini získávají zpět Beuron)

1918 po vzniku Československé republiky část komunity je donucena z Emauz odejít a to přispěje ke vzniku nových benediktinských klášterů (Neresheim, Krzeszow-Grussau)

1925 opatem se stává Arnošt Vykoukal, v meziválečném období se konají liturgické týdny, P. Metod Klement zakládá Legio angelica - sdružení ministrantů se silným vlivem skautingu

Opat Arnošt Vykoukal je jedím z těch, co prosazují myšlenku vzniku slovanské benediktinské konfederace (ve slovanských zemích tehdy byly mužské benediktinské kláštery pouze v Čechách a na Moravě), z Emauz byl obnoven klášter v Lubińu (1924), opat Arnošt byl v roce 1931 ustanoven apoštolským vizitátorem klášterů benediktinek v Polsku, velké úsilí je vynaloženo pro odkoupení kláštera na Sázavě

Snaha emauzských benediktinů k návratu k původní myšlence založení kláštera souvisí s následujícími událostmi:
21. 5. 1920 Dekret posvátné kongregace obřadů o užívání staroslověnského jazyka – dovoleno sloužit latinský ritus staroslověnsky na určitých místech (Velehrad, Sázava, Vyšehrad, Emauzy, katedrála sv. Víta, sv. Jiří, Stará Boleslav, Svatá Hora) o určitých svátcích.
21. 3. 1924 vydává papež Pius XI. List opatu-primasovi Fidelisovi de Stotzingen o apoštolátu jednoty: výzva, aby se v každé kongregaci nebo aspoň v každém národě jedno opatství, které by se věnovalo apoštolátu jednoty s východní církví
V roce 1930 bylo u příležitostí 50. výročí příchodu beuronských benediktinů při slavnostní bohoslužbě oznámeno, že tímto apoštolátem ve slovanských zemí budou pověřeny Emauzy

22. 7. 1941 klášter je zrušen nacisty, komunita je rozpuštěna

9. 9. 1942 opat Arnošt Vykoukal umírá v Dachau. 14. 2. 1945 došlo k vybombardování kostela a kláštera při náletu na Prahu.

V květnu 1945 se benediktini vracejí zpět do Emauz a v listopadu 1945 Emauzy se stávají součástí nově vzniklé benediktinské Slovanské kongregace sv. Vojtěcha, jejíž základy byly připravovány již před válkou.

1946 Maurus Verzich se stává emauzským opatem, zároveň je i prvním opatem-praesesem kongregace sv. Vojtěcha.

V dubnu 1950 dochází ke zrušení kláštera komunisty, komunita je opět rozpuštěna jako i všechny ostatní mužské kláštery v celém Československu. Opat Maurus Verzich a převor Cyril Stavěl utekli do Itálie a uchýlili se nejdříve do bývalého olivetánského opatství Sassovivo u Foligna, potom přesídlili do Rasiglia (také u Foligna).

V letech 1965 - 1990 emauzští benediktini získali malý klášter Madonna delle Grazie za hradbami města Norcia (Nursie), rodiště sv. Benedikta a sv. Scholastiky

V roce 1969 opat Maurus Verzich rezignoval na všechny své funkce představeného emauzské komunity i opata-praesese, odchází do Říma ke sv. Pavlu za Hradbami a poté do Florencie, převorem české komunity v Norcii se stává Cyril Stavěl, funkci opata-praesese Slovanské benediktinské kongregace od té doby vykonává opat-primas.

1990 se emauzští benediktini vracejí do Prahy a 1. 10. 1990 přebírá převor Cyril Stavěl Emauzy zpět. Bohužel 29. 10. 1990 Cyril Stavěl umírá, převorem-administrátorem se stává Vojtěch Engelhart

1993 po opravách je na velikonoční pondělí slavnostně znovuotevřena Císařská kaple pro bohoslužby, oltář je posvěcen biskupem Františkem Radkovským

21. 4. 2003 znovuotevření opatského kostela a posvěcení nového oltáře arciopatem Asztrikem Várszegi, autorem oltáře je Karel Stádník.

V letech 2005- 2009 Marian Klener převorem-administrátorem

1.2. 2010 Edmund Wagenhofer, emeritní arciopat ze Salzburku, je jmenován převorem-administrátorem, od roku 2012 zastává i funkci opata-praesese Slovanské kongregace sv. Vojtěcha

od 5. 5. 2016 je novým převorem-administrátorem P. Augustin Gazda, OSB (převor rajhradský)

19. 6. 2019 P. Augustin Gazda, OSB nečekaně zesnul v Dobré Vodě na ©umavě

od 1. 7. 2019 je převorem-administrátorem P. Prokop Siostrzonek, OSB, arciopat břevnovský